1 00:00:23,982 --> 00:00:28,028 - Otevřete zvuk jako ústa. 2 00:00:35,994 --> 00:00:39,414 - Máte dřevěné prsty! 3 00:00:39,998 --> 00:00:43,752 - Neposloucháte co říkám a zrychlujete! 4 00:00:44,002 --> 00:00:48,215 - Začneme od začátku. Přízvuk na první dobu. 5 00:00:54,012 --> 00:00:56,849 - Dost! Dost! Mistr něco naznačil. 6 00:00:57,015 --> 00:01:00,310 - Mistr chce něco říct. 7 00:01:01,019 --> 00:01:03,981 - Prosím, mistr. 8 00:01:04,982 --> 00:01:09,027 - Každý nota má svůj konec jako všechno. 9 00:01:13,991 --> 00:01:15,993 VŠECHNA RÁNA NA SVĚTĚ 10 00:01:16,785 --> 00:01:19,204 - Slyšeli jste? Má svůj konec. 11 00:01:25,002 --> 00:01:27,838 - Má konec! Přisilně táhnete smyčcem. 12 00:01:28,005 --> 00:01:31,842 - Tah smyčcem musí být jako milující se osoby ztrácející se ve stínu. 13 00:01:32,009 --> 00:01:36,930 - Když se nám najednou ztratí z dohledu, oči nám zalijí slzy. 14 00:01:39,016 --> 00:01:44,855 - Hrajete pořád stejně! Hudba je jako lov! Třeba náhle zrychlit za jelenem, kterého chcete ulovit. 15 00:01:44,980 --> 00:01:48,525 - Artikulujte pořádně a kultivovaně! 16 00:01:50,986 --> 00:01:55,782 - Před rozkoší je třeba se na chvíli zastavit. 17 00:01:55,991 --> 00:01:59,161 - Hudba uchvacuje duši, 18 00:01:59,995 --> 00:02:03,832 zbavuje smyslů, vzrušuje, opojuje sladkostí. 19 00:02:03,999 --> 00:02:05,834 - Ne... 20 00:02:06,001 --> 00:02:08,003 - Ne!!! 21 00:02:16,011 --> 00:02:18,013 - Stíny... 22 00:02:20,015 --> 00:02:23,519 - Dejte mi, dejte mi, dejte mi... 23 00:02:25,979 --> 00:02:28,857 - Co si přejete, mistre? 24 00:02:28,982 --> 00:02:31,860 - Dejte mi violu! 25 00:02:31,985 --> 00:02:33,820 - Mistr zahraje! Viola pro pana Maraise! 26 00:02:33,987 --> 00:02:37,032 - Prosím, moje viola. 27 00:03:47,019 --> 00:03:49,855 - Všichni odtud rychle odjeďte. 28 00:03:50,981 --> 00:03:55,068 - Ne, Brunet. Ať všichni zůstanou. 29 00:03:55,986 --> 00:03:58,822 - Chci abyste všichni zůstali. 30 00:03:59,990 --> 00:04:03,660 - Marin Marais vám dá lekci. 31 00:04:03,994 --> 00:04:06,830 - Prosím, sedněte si. 32 00:04:16,006 --> 00:04:19,092 - Zavřete někdo okenice! 33 00:04:40,989 --> 00:04:43,575 - Surovost. 34 00:04:44,993 --> 00:04:48,539 - Bylo to syrové a násilné. 35 00:04:48,997 --> 00:04:52,000 - Mlčenlivé jako hrob. 36 00:04:59,007 --> 00:05:02,344 - Jsem obyčejný podvodník, nikdo. 37 00:05:08,016 --> 00:05:09,852 - Nejsem hoden ničeho. 38 00:05:10,018 --> 00:05:12,980 - Nic jsem nedosáhl a nezískal. 39 00:05:13,981 --> 00:05:17,693 - Sladký život, peníze... 40 00:05:20,988 --> 00:05:23,490 - Hanbu. 41 00:05:25,993 --> 00:05:28,996 - To On byl hudba. 42 00:05:30,998 --> 00:05:35,502 - Hleděl na svět ve světle smuteční svíčky. 43 00:05:39,006 --> 00:05:43,010 - Nikdy nebyl jsem mnou spokojen. 44 00:05:46,013 --> 00:05:48,891 - Měl jsem učitele. 45 00:05:50,017 --> 00:05:53,061 - Stíny ho vzali. 46 00:06:06,992 --> 00:06:10,996 - Jmenoval se Mosieur Sainte Colombe. 47 00:06:25,010 --> 00:06:29,306 Na jaře roku 1660, jistého odpoledne... 48 00:06:31,016 --> 00:06:33,852 ...pan de Sainte Colombe hrál u postele svého přítele, pana Vauquelin, 49 00:06:34,019 --> 00:06:38,941 který chtěl umřít při hudbě s vínem z Pouise. 50 00:06:45,989 --> 00:06:51,870 V totéž jarní odpoledne umřela i paní de Sainte Colombe. 51 00:07:31,994 --> 00:07:36,832 Po smrti milované ženy nemohl najít žádné potěšení. Miloval ji. 52 00:07:36,999 --> 00:07:38,834 Na její památku sundal 53 00:07:39,001 --> 00:07:43,755 "Le Tombeau de regret" ["Náhrobek nářků"]. 54 00:07:51,013 --> 00:07:55,851 Můj učitel učil hru na violu, tehdy tak populární v Paříži i Londýně. 55 00:07:56,018 --> 00:07:58,854 Byl vyhlášeným učitelem. 56 00:07:59,021 --> 00:08:01,857 Byl jansenista. 57 00:08:01,982 --> 00:08:03,859 Měl dvě dcerky. 58 00:08:03,984 --> 00:08:08,906 - Toinette, Madelaine! Pan de Bures na vás čeká! 59 00:08:09,990 --> 00:08:14,828 Pan de Bures navštěvoval společnost v Port Royalu v Paříži. 60 00:08:14,995 --> 00:08:20,709 Učil děti literaturu, matematiku, životopisy svatých a základy latiny. 61 00:08:24,004 --> 00:08:28,425 Noty učil pan Sainte Colombe své dcery sám. 62 00:09:22,020 --> 00:09:24,857 Vzpomínky na milovanou ženu ho stále znepokojovaly. 63 00:09:24,982 --> 00:09:29,987 Celou dobu ji měl před očima, její hlas mu neustále šeptal do ucha. 64 00:09:38,996 --> 00:09:42,791 Přestal se stýkat s lidmi. Postupně se uzavřel. 65 00:09:54,011 --> 00:09:56,847 Prodal svého koně. 66 00:09:57,014 --> 00:10:00,642 Útočiště našel v hudbě. 67 00:11:48,000 --> 00:11:51,128 - Toinette, vrať se! 68 00:12:09,021 --> 00:12:13,859 Ve své chatrči cvičil patnáct hodin denně. 69 00:12:13,984 --> 00:12:18,822 Vynalezl nový způsob držení violy mezi koleny. 70 00:12:18,989 --> 00:12:26,246 Přidal sedmou strunu, aby zvětšil rozsah nástroje a tak dosáhl ještě melancholičtějšího zvuku. 71 00:12:27,998 --> 00:12:29,833 Zdokonalil techniku ​​smyčcové hry. 72 00:12:30,000 --> 00:12:35,839 Snížil tlak ruky na ukazováček a prostředník. 73 00:12:36,006 --> 00:12:40,010 Hrál s obdivuhodnou virtuozitou. 74 00:12:44,014 --> 00:12:48,852 Le Blons tvrdil, že dokázal napodobit každý odstín lidského hlasu: 75 00:12:49,019 --> 00:12:50,854 Od povzdechu dívky, 76 00:12:50,979 --> 00:12:53,857 po vzlykání starce. 77 00:12:53,982 --> 00:12:56,860 Od vojenského pokřiku Jindřicha z Navarry, 78 00:12:56,985 --> 00:13:01,156 po sladké dýchání spícího dítěte. 79 00:14:02,009 --> 00:14:08,640 Pan de Sainte Colombe se obával, že sám dobře nezvládne výchovu dcer. 80 00:14:10,017 --> 00:14:13,687 Byl syrový, ale nebil je. 81 00:14:14,021 --> 00:14:18,942 Zamykal je ve sklepě, a později na ně zapomínal. 82 00:14:35,000 --> 00:14:40,714 Při výbuších hněvu otce byla Madelaine jako ovečka. 83 00:15:20,003 --> 00:15:24,132 Pochopit jeho radost nebylo vždy snadné. 84 00:15:31,014 --> 00:15:34,101 Měl mnoho starostí. 85 00:15:58,000 --> 00:16:01,086 - Kde je máma? 86 00:16:02,004 --> 00:16:05,924 - Musíte být dobré a pracovité. 87 00:16:07,009 --> 00:16:08,844 - Chybí mi vaše matka. 88 00:16:09,011 --> 00:16:10,846 - Byla mou radostí. 89 00:16:11,013 --> 00:16:14,516 - Uměla mluvit a smát se. 90 00:16:16,018 --> 00:16:19,855 - Já to nedokážu. Nemám rád společnost lidí ani knih. 91 00:16:19,980 --> 00:16:24,234 - Obě vás mám rád a to mi stačí. 92 00:16:35,996 --> 00:16:39,833 Vídaval je stále méně. 93 00:16:40,000 --> 00:16:45,047 Celou dobu trávil hraním ve své chatrči. 94 00:17:18,997 --> 00:17:22,835 Pod jeho prsty se rodily radost i žal. 95 00:17:23,001 --> 00:17:28,841 Když ho trápili, zapisoval je do svého červeného notového sešitu, 96 00:17:29,007 --> 00:17:32,594 aby více o nich nepřemýšlel. 97 00:18:35,991 --> 00:18:40,704 Když Madelaine dosáhla věku aby se mohla učit hrát na violu, 98 00:18:40,996 --> 00:18:46,585 naučil ji správně držet nástroj, akordy, běhy i ozdoby. 99 00:19:15,989 --> 00:19:18,826 - Já chci také! 100 00:19:37,010 --> 00:19:38,846 - Otec, ne... 101 00:19:39,012 --> 00:19:42,850 Hladovka ani sklep nezmírnily smutek Toinette. 102 00:19:43,016 --> 00:19:46,854 Byla příliš malá, aby mohla hrát na violu. 103 00:19:52,985 --> 00:19:56,822 Jisté ráno vstal pan de Sainte Colombe ještě před svítáním. 104 00:19:56,989 --> 00:19:58,824 Zamířil k řece, 105 00:19:58,991 --> 00:20:04,496 a šel podél Seiny až do Pont de la Delfine. 106 00:20:04,997 --> 00:20:09,501 Celý den si povídal s panem Pardouxem. 107 00:20:40,991 --> 00:20:46,455 Na Velikonoce našla Toinette v zahradě zvláštní obal. 108 00:21:11,980 --> 00:21:16,568 Několik let žili ve spokojenosti a pro hudbu. 109 00:21:16,985 --> 00:21:21,740 Madelaine přestala nosit dívčí sukýnky, 110 00:21:22,991 --> 00:21:26,829 a nechala Toinette svou malou violu. 111 00:21:26,995 --> 00:21:31,625 Jejich koncerty pro tři violy se staly slavnými. 112 00:21:43,011 --> 00:21:47,850 Pan Caignet a pan Chabonnieres si koncerty velmi pochvalovali. 113 00:21:48,016 --> 00:21:51,186 Byly potěšením pro šlechtu. 114 00:23:32,996 --> 00:23:36,834 Ta hudba je ohromující. 115 00:23:38,001 --> 00:23:42,297 - Hraje lépe než já! Jistěže... lepší. 116 00:23:47,010 --> 00:23:50,931 - Dokonce lépe než královský violista. 117 00:24:15,998 --> 00:24:19,793 - Pane, žijete v ruinách a samotě. 118 00:24:21,003 --> 00:24:22,838 - Závidím vám takové ústraní. 119 00:24:23,005 --> 00:24:26,842 - Tolik zelených stromů nad hlavou. 120 00:24:33,015 --> 00:24:38,770 - Pane, jste mistrem ve hře na violu a proto jsem dostal příkaz pozvat vás na královský dvůr. 121 00:24:44,985 --> 00:24:49,531 - Jeho Veličenstvo si touží vyslechnout královskou hru. 122 00:24:51,992 --> 00:24:57,289 - Pokud budete chtít, můžete se stát dvorním hudebníkem. 123 00:25:02,002 --> 00:25:07,925 - V tom případě mi bude ctí být vaším společníkem. 124 00:25:10,010 --> 00:25:13,680 - Pane, svůj život jsem zasvětil 125 00:25:15,015 --> 00:25:18,852 čtyřem stěnám ukrytým v sadě, 126 00:25:19,019 --> 00:25:23,273 zvuku sedmi strun mé violy a dcerám. 127 00:25:23,982 --> 00:25:26,860 - Příteli, to jsou vzpomínky. 128 00:25:26,985 --> 00:25:31,031 - Můj dvůr to jsou vrby, květiny a tekoucí voda. 129 00:25:31,990 --> 00:25:35,828 - Prosím, odkažte jeho Veličenstvu, že palác není pro takového podivína. 130 00:25:35,994 --> 00:25:38,831 - Asi jste mě nepochopili, pane. 131 00:25:38,997 --> 00:25:40,833 - Jsem královský dvořan. 132 00:25:40,999 --> 00:25:45,170 - Přání jeho Veličensta - to je rozkaz. 133 00:25:49,007 --> 00:25:53,637 - Jsem až takový podivín, který věří že patří jedině sobě. 134 00:25:55,013 --> 00:26:00,853 - Královi odkažte, že byl příliš laskavý, když upřel na mě svůj zrak. 135 00:26:01,019 --> 00:26:06,900 - Ještě se tady vrátím! ...i se dvorem a královskými hudebníky! 136 00:26:13,991 --> 00:26:16,743 - Ve službě králi! 137 00:26:23,000 --> 00:26:25,836 Král podrážděný neposlušností toužil s ještě větší netrpělivostí 138 00:26:26,003 --> 00:26:30,841 vidět hrát hudebníka na vlastní oči. 139 00:26:31,008 --> 00:26:36,847 Opětovně po něj poslal pana Caigneta ve společnosti kněze Mathieu. 140 00:26:37,014 --> 00:26:41,310 - Schováváte se mezi kachnami a slepicemi, pane. 141 00:26:42,019 --> 00:26:46,773 - Od Boha daný talent skrýváte v prachu a bídě. 142 00:26:49,985 --> 00:26:53,822 - Vaše pověst je známá králi i dvoru. 143 00:26:53,989 --> 00:26:59,828 - Už abyste spálili ty ubohé háby a přijali dobrodiní krále. 144 00:27:00,996 --> 00:27:03,832 - Je nejvyšší čas nasadit honosnou paruku. 145 00:27:03,999 --> 00:27:05,834 - Váš límec už dávno vyšel z módy. 146 00:27:06,001 --> 00:27:09,379 - To Já jsem vyšel z módy! 147 00:27:10,005 --> 00:27:11,840 - Odkažte jeho Veličenstvu, že děkuji. 148 00:27:12,007 --> 00:27:16,970 - Raději západ slunce než zlato a háby než paruky! 149 00:27:18,013 --> 00:27:19,848 - Raději slepice než královských houslistů a svině než vás!!! 150 00:27:20,015 --> 00:27:24,394 - Ale pane... - Zastavte mě! 151 00:27:25,979 --> 00:27:29,983 - Šílenec! 152 00:27:30,984 --> 00:27:32,819 - Shnijete v tom svém bahně! 153 00:27:32,986 --> 00:27:35,823 - Shnijete v tom vesnickém smradu. 154 00:27:35,989 --> 00:27:39,910 - Shnijete jako švestka v sadě. 155 00:27:40,994 --> 00:27:43,831 - Váš palác je menší než moje chatrč 156 00:27:43,997 --> 00:27:46,834 a vaše obecenstvo sotva jeden člověk. 157 00:27:47,000 --> 00:27:49,837 Královi se odpověď líbila. 158 00:27:50,003 --> 00:27:53,841 Nařídil, aby už nikdo nevyrušoval chimérického skladatele. 159 00:27:54,007 --> 00:27:58,846 Zakázal dvoranům navštěvovat koncerty tvrdohlavého hudebníka, 160 00:27:59,012 --> 00:28:04,685 který se navíc kontaktoval s heretiky v Port Roaylu. 161 00:28:07,020 --> 00:28:09,731 Roky ubíhaly. 162 00:28:09,982 --> 00:28:15,028 Sainte Colombe koncertoval jen jednou za rok. 163 00:28:32,004 --> 00:28:35,841 Stále méně skladeb zapisoval do červeného sešitu. 164 00:28:36,008 --> 00:28:39,845 Nechtěl je dát vytisknout a tím je podrobit osudu kritiky veřejnosti. 165 00:28:40,012 --> 00:28:45,851 Považoval je za momentální improvizace zapsané v daném momentě. 166 00:29:37,986 --> 00:29:42,825 Často myslel na manželku, na radost, jakou mu přinášela. 167 00:29:42,991 --> 00:29:44,827 Na její rozvážné rady, 168 00:29:44,993 --> 00:29:51,208 její boky i lůno, které mu dalo dvě dcery, brzy budoucí ženy. 169 00:30:38,005 --> 00:30:42,843 Jednou se mu zdálo, že se ponořil do tmavé vody, ze které už nevyšel. 170 00:30:43,010 --> 00:30:46,847 Zřekl se všeho, co na zemi miloval. 171 00:30:47,014 --> 00:30:50,851 Když se vzbudil vzpomněl si na "Náhrobek nářků", 172 00:30:51,018 --> 00:30:55,022 který složil po smrti manželky. 173 00:30:56,982 --> 00:31:00,777 Také ho trápila žízeň. 174 00:31:24,009 --> 00:31:26,845 Jednou když hrál "Náhrobek nářku" 175 00:31:27,012 --> 00:31:28,847 noty ke hře nepotřeboval, 176 00:31:29,014 --> 00:31:32,809 prsty se mu na nástroji uložily samy. 177 00:34:15,013 --> 00:34:17,850 Toto vidění nebylo jediné. 178 00:34:18,016 --> 00:34:23,230 Chvíli se bál že zešílí - byla přece jeho radostí. 179 00:34:23,981 --> 00:34:25,858 Musel to být zázrak. 180 00:34:25,983 --> 00:34:28,861 Láska jeho ženy musela být stále velká. 181 00:34:28,986 --> 00:34:32,906 Jelikož vidění nemohl vrátit zpět, 182 00:34:34,992 --> 00:34:39,830 požádal svého přítele malíře pana Baugina ze spolku malířů, aby namaloval stůl 183 00:34:39,997 --> 00:34:43,917 při kterém viděl svou ženu. 184 00:34:45,002 --> 00:34:47,838 Obraz ukryl ve svém pokoji. 185 00:34:48,005 --> 00:34:51,884 O vidění nikomu nemluvil. 186 00:35:00,017 --> 00:35:02,853 Cítil jak ho neklid opouští. 187 00:35:03,020 --> 00:35:06,565 Uvnitř cítil, že se něco završilo. 188 00:35:41,016 --> 00:35:43,852 V té době na dveře zaklepal 17letý mládenec, 189 00:35:44,019 --> 00:35:47,731 s tváří červenou jako hřeben kohouta. 190 00:35:48,982 --> 00:35:51,735 Byl jsem to Já. 191 00:36:24,017 --> 00:36:29,022 - Jmenuji se Marin Marais. Můj táta je švec. 192 00:36:30,983 --> 00:36:36,822 - Když mi bylo 6 let, zpíval jsem v královském sboru v zámečku blízko Louvru. 193 00:36:36,989 --> 00:36:41,368 - Přes 9 let jsem nosil červený pěvecký oděv. 194 00:36:41,994 --> 00:36:46,540 - Královi jsem zpíval při ofici, mších... 195 00:36:46,999 --> 00:36:49,835 ... i nešporách. 196 00:36:50,002 --> 00:36:53,839 - Začal jsem však zarůstat na tváři a nohou, 197 00:36:54,006 --> 00:36:57,217 ale hlas se mi nezměnil. 198 00:36:58,010 --> 00:37:02,472 - Po skončení dohody mě ze sboru vyhodili. 199 00:37:04,016 --> 00:37:08,061 - Naposledy jsem zavřel zlatá vrata a 200 00:37:09,021 --> 00:37:12,858 běžel ulicí, která vedla přímo k řece. 201 00:37:12,983 --> 00:37:15,527 - Moc jsem plakal. 202 00:37:15,986 --> 00:37:19,448 - Seina byla plná slunečních paprsků. 203 00:37:20,991 --> 00:37:25,370 - Můj kamarád de Lalande měl ještě hlas 204 00:37:25,996 --> 00:37:28,832 a zůstal zpívat ve sboru nadále. 205 00:37:28,999 --> 00:37:31,793 - Cítil jsem se osamělý. 206 00:37:32,002 --> 00:37:36,298 - S tvrdým údem mezi stehny. 207 00:37:40,010 --> 00:37:42,846 - Vrátil jsem se domů za otcem. 208 00:37:43,013 --> 00:37:46,850 - Zamkl jsem se v pokoji nad dílnou. 209 00:37:47,017 --> 00:37:51,480 - Otec jako vždy, pracoval. 210 00:37:51,980 --> 00:37:56,777 - Po každém úderu kladiva mi podskočilo srdce. 211 00:37:56,985 --> 00:38:00,823 - Nenáviděl jsem zápach moči, ve kterém se máčely kůže, 212 00:38:00,989 --> 00:38:03,826 - Vrzání židle... 213 00:38:03,992 --> 00:38:05,828 ...otců křik. 214 00:38:05,994 --> 00:38:09,081 - Dál jsem to už nemohl vydržet. 215 00:38:09,998 --> 00:38:14,002 - Rozhodl jsem se že z domu odejdu 216 00:38:16,004 --> 00:38:18,841 - ...pomstít se za svůj ztracený hlas. 217 00:38:19,007 --> 00:38:22,594 - Chtěl jsem se stát slavným violistou. 218 00:38:27,015 --> 00:38:30,853 - Přes rok jsem býval u pana Caigneta. 219 00:38:31,019 --> 00:38:33,856 - Potom mě svěřil panu Mogar. 220 00:38:33,981 --> 00:38:39,153 - Zeptal se mě, jestli jsem už slyšel o sedmé struně. 221 00:38:40,988 --> 00:38:44,825 - Pan Mogar mě učil přes pololetí. 222 00:38:44,992 --> 00:38:50,998 - Hrál jsem na violu velmi dobře, proto mě k vám poslal s tímto dopisem. 223 00:39:01,008 --> 00:39:04,845 - Ať zahraje improvizaci na téma "Folies..." 224 00:39:05,012 --> 00:39:09,183 - Zahrajete improvizaci na téma "Folies d'Espagne"? 225 00:40:49,992 --> 00:40:52,828 - Nemůžu vás přijmout za svého žáka. 226 00:40:52,995 --> 00:40:55,539 - Smím vědět proč? 227 00:40:59,001 --> 00:41:01,837 - Umíte hrát, ale nejste muzikální. 228 00:41:02,004 --> 00:41:03,839 - Počkejte, otče! 229 00:41:04,006 --> 00:41:08,886 - Možná si pan Marais pamatuje něco vlastního co složil. 230 00:42:13,992 --> 00:42:16,829 - Velmi dobře! 231 00:42:17,996 --> 00:42:21,083 - Co vy na to? 232 00:42:36,014 --> 00:42:38,851 - Přijďte za měsíc. 233 00:42:39,017 --> 00:42:43,981 - Tehdy vám řeknu jestli jste hoden stát se mým žákem. 234 00:44:19,993 --> 00:44:24,832 Když jsem přišel na první hodinu, otevřela mi Madelaine. 235 00:44:24,998 --> 00:44:28,669 Měla odhalený límec. 236 00:44:35,008 --> 00:44:38,428 - Vlasy si vážu. Jdu se vykoupat. 237 00:44:43,016 --> 00:44:47,145 - To je chatrč ve které hraje můj táta. 238 00:44:59,992 --> 00:45:03,579 - Pane, vaše hra byla obstojná. 239 00:45:03,996 --> 00:45:08,834 - Máte osobité držení těla. Hrajete s citem. 240 00:45:09,001 --> 00:45:11,837 - Smyčcem kloužete jako úhoř. 241 00:45:12,004 --> 00:45:15,841 - Po strunách běháte jako veverka. 242 00:45:16,008 --> 00:45:19,720 - Ozdoby hrajete opravdu mistrně. 243 00:45:20,012 --> 00:45:23,599 - Ale neslyšel jsem v tom hudbu. 244 00:45:37,988 --> 00:45:42,826 - Můžete hrát do tance nebo doprovázet zpěváky. 245 00:45:42,993 --> 00:45:47,831 - To, co napište se může líbit, ale nikoho to nerozpláče. 246 00:45:47,998 --> 00:45:53,253 - Vyděláte si na živobytí, ale nikdy nebudete opravdovým umělcem. 247 00:45:58,008 --> 00:46:01,220 - Máte citlivé srdce. 248 00:46:03,013 --> 00:46:08,227 - Věřím že víte co obsahují zvuky, které neslouží jen k tancování. 249 00:46:15,984 --> 00:46:19,822 - Mě však zaujal váš ztracený hlas. 250 00:46:19,988 --> 00:46:24,159 - Přijímám vás pro vaši bolest, 251 00:46:26,995 --> 00:46:30,207 ne pro vaši hru. 252 00:47:17,004 --> 00:47:18,839 Měsíce ubíhaly. 253 00:47:19,006 --> 00:47:22,843 Ochladilo se natolik, že jsme již v chatrči nemohli pracovat. 254 00:47:23,010 --> 00:47:27,890 Prsty nám křehli, proto jsme se uchýlili v kuchyni. 255 00:47:31,018 --> 00:47:34,521 - To víno mi řádně hřeje hruď a plíce. 256 00:47:37,983 --> 00:47:40,986 - Poslouchejte, prosím. 257 00:47:42,988 --> 00:47:45,824 - Znáte malíře Baugina? 258 00:47:45,991 --> 00:47:49,536 - Neznám žádného malíře. 259 00:47:49,995 --> 00:47:54,208 - Objednal jsem si u něj obraz. Rozumíte? 260 00:47:58,003 --> 00:48:03,634 - Dal jsem mu namalovat roh stolu, který stojí v mém pokoji. 261 00:48:04,009 --> 00:48:06,512 - Rozumím. 262 00:48:10,015 --> 00:48:13,393 - Navštívíme pana Baugina. 263 00:48:18,982 --> 00:48:21,735 - Posloucháte mě? 264 00:48:21,985 --> 00:48:25,989 - Jak lze melodie oddělit od basů? 265 00:48:57,020 --> 00:49:00,858 - Smrt vládne nad vším o co nás obírá. 266 00:49:00,983 --> 00:49:05,487 - Všechny příjemnosti na světě jednou pominou. 267 00:49:27,009 --> 00:49:32,014 - Poslouchejte zvuk, jaký vydává štětec pana Baugina. 268 00:49:39,021 --> 00:49:42,274 - O tom je i technika smyčce. 269 00:49:43,984 --> 00:49:47,196 - Co si to tam šuškáte? 270 00:49:47,988 --> 00:49:53,327 - Porovnávám smyčce mé violy s vaším štětcem. 271 00:50:18,018 --> 00:50:20,938 - To jsou jen slova. 272 00:50:24,983 --> 00:50:26,860 - Miluji zlato. 273 00:50:26,985 --> 00:50:31,198 - Pouze předměty mají hodnotu. 274 00:50:31,990 --> 00:50:36,578 - Pane, tajemství našeho umění tkví v překvapení. 275 00:50:36,995 --> 00:50:40,791 - Pane, věříte že zlato opravdu smrdí? 276 00:51:21,999 --> 00:51:26,879 - Pane, naučili jste se oddělit tóny od ozdob. 277 00:51:28,005 --> 00:51:30,841 - A to je chromatický pochod. 278 00:51:31,008 --> 00:51:33,260 - Ne. 279 00:51:41,018 --> 00:51:44,855 - Je pravda že hudba je spjata s tichem? 280 00:51:44,980 --> 00:51:47,232 - Ne! 281 00:51:47,983 --> 00:51:50,819 - Je už pozdě a je mi zima na nohy. 282 00:51:50,986 --> 00:51:53,739 - Poroučím se! 283 00:52:12,007 --> 00:52:14,510 - Pojďme! Pojďme! 284 00:52:24,019 --> 00:52:26,855 - Hrajte, pane! 285 00:52:26,980 --> 00:52:29,858 - Nyní nám zahrajte tak, abyste nás rozplakali. 286 00:52:29,983 --> 00:52:33,821 - Zlobí se, protože jsem včera hrál v kapli pro krále. 287 00:52:33,987 --> 00:52:38,826 - Strážník mě upozornil, že mi hoří viola. 288 00:52:38,992 --> 00:52:41,370 - Hrajte!!! 289 00:53:34,006 --> 00:53:36,842 - Proč jste to udělali, pane? 290 00:53:37,009 --> 00:53:41,263 - Co znamená nástroj? To ještě není hudba. 291 00:53:42,014 --> 00:53:45,851 - To vám postačí ke koupi koně do cirkusu, abyste tancovali před králem. 292 00:53:46,018 --> 00:53:49,855 - Pláč vycházející z hrudi mé dcery 293 00:53:49,980 --> 00:53:52,858 má blíže k hudbě než vaše hraní. 294 00:53:52,983 --> 00:53:55,819 - Odejděte navždy, prosím . 295 00:53:56,987 --> 00:54:01,992 - Jste dobrý žonglér, talíře vám létají přes hlavu a udržíte si rovnováhu, 296 00:54:02,993 --> 00:54:06,580 ale hudebník jste průměrný. 297 00:54:06,997 --> 00:54:12,336 - Měli byste hrát za peníze ve Versailles, nebo na Pont Neuf. 298 00:54:47,996 --> 00:54:51,834 - Všechno co mě naučil táta tě naučím. 299 00:54:52,000 --> 00:54:56,088 - Tvůj otec je špatný člověk. - Ne! 300 00:55:37,004 --> 00:55:38,839 Vrátil jsem se. 301 00:55:39,006 --> 00:55:44,344 Vešel jsem do pokoje Madelaine tak, aby mě mistr neuviděl. 302 00:56:48,992 --> 00:56:55,290 Madelaine de Sainte Colombe mi předvedla všechno své umění. 303 00:57:15,018 --> 00:57:22,985 Společně jsme se ukryli pod chatrč, abychom poslouchali mistrovskou hru ozdob a akordů. 304 00:58:20,000 --> 00:58:27,299 - Když mi bylo roku 1696 20 let, oznámil jsem Madelaine, že jsem byl jmenován královským hudebníkem. 305 00:58:42,981 --> 00:58:46,860 V ten den se strhla velká bouře. 306 00:58:58,997 --> 00:59:02,543 - Ne, otče! Já ho miluji! 307 00:59:06,004 --> 00:59:09,216 Bouře rychle pominula. 308 00:59:10,008 --> 00:59:13,804 Do zahrady jsme si donesli křesla. 309 00:59:16,014 --> 00:59:18,851 - Nechci vás už víc vidět, pane. 310 00:59:19,017 --> 00:59:21,436 - Je to naposledy. 311 00:59:22,980 --> 00:59:27,192 - Chcete si vzít mou starší dceru? 312 00:59:29,987 --> 00:59:33,740 - Ještě je čas na takové rozhodnutí. 313 00:59:33,991 --> 00:59:35,826 - Toinette pracuje u houslaře se synem pana Pardoux. 314 00:59:35,993 --> 00:59:38,704 - Vrátí se pozdě. 315 00:59:44,001 --> 00:59:47,880 - Nevím jestli vám dám svou dceru. 316 00:59:49,006 --> 00:59:53,510 - Zajímáte sice postavení se slušným příjmem a 317 00:59:54,011 --> 00:59:59,349 vydáváte skladby s nápady, které jste mi ukradli, 318 01:00:01,018 --> 01:00:03,520 ale to není důležité. 319 01:00:04,021 --> 01:00:08,484 - Jsou to jen černé a bílé noty na papíře. 320 01:00:17,993 --> 01:00:20,829 - To je příliš málo. 321 01:00:20,996 --> 01:00:26,001 - Důležité je ještě jak vášnivě žijete. 322 01:00:28,003 --> 01:00:29,838 - Žijete vášnivě? 323 01:00:30,005 --> 01:00:33,008 - Je to pravda, otče? 324 01:00:42,017 --> 01:00:48,732 - Pane, už déle mě trápí jedna otázka: proč nevydáte své skladby? 325 01:00:51,985 --> 01:00:56,865 - Já nekomponuji. Nikdy jsem nic nenapsal. 326 01:01:35,988 --> 01:01:40,826 Na Velikonoce pan z Port Royale pozval mého mistra 327 01:01:40,993 --> 01:01:46,957 aby zahrál na ofici během kterého se hasí svíce. 328 01:02:27,998 --> 01:02:31,835 Nepřestával myslet na manželku a bolelo ho, 329 01:02:32,002 --> 01:02:36,840 že nebyl u ní, když překročila bránu smrti. 330 01:02:37,007 --> 01:02:40,010 Miloval ji pořád stejně. 331 01:02:41,011 --> 01:02:43,847 Byl přesvědčen, že je to tatáž láska. 332 01:02:44,014 --> 01:02:46,850 Každá noc mu připomínala tu předtím. 333 01:02:47,017 --> 01:02:50,729 Cítil stejný chlad jako předtím. 334 01:03:07,996 --> 01:03:10,833 - Bude lepší pokud půjdeme. 335 01:04:15,981 --> 01:04:20,777 - Chtěla bych ti opět dát broskvový džem. 336 01:04:35,000 --> 01:04:37,503 - Nemůžu. 337 01:04:54,019 --> 01:04:56,647 - Nemůžu... 338 01:05:40,983 --> 01:05:44,695 - Nevím jak bych to řekl. 339 01:05:45,988 --> 01:05:51,702 - Přešlo dvanáct let, ale lůžko v ložnici nevychladlo. 340 01:06:08,010 --> 01:06:10,846 Co jednou méně jsem k nim chodíval. 341 01:06:11,013 --> 01:06:12,848 Madelaine se mi se vším svěřila. 342 01:06:13,015 --> 01:06:17,853 Přiznala, že její otec složil nejkrásnější skladby na světě. 343 01:06:18,020 --> 01:06:20,856 Nikomu je nehrál. 344 01:06:20,981 --> 01:06:26,028 Byly to: "Loď Charon", "Náhrobek nářků", "Slzy" 345 01:06:29,990 --> 01:06:34,828 - Madelaine! Ano! Naše tria a arpeggie! 346 01:06:34,912 --> 01:06:35,954 - Ano, otče! 347 01:06:51,011 --> 01:06:53,180 - Líbím se vám? 348 01:07:14,993 --> 01:07:17,996 - Chceš se napít? 349 01:07:40,018 --> 01:07:43,188 - Dala jsi příliš máty. 350 01:07:46,984 --> 01:07:50,404 - Jak pěkně bylo v kapli... 351 01:07:52,990 --> 01:07:55,701 - Chytila ​​jsem ji! 352 01:08:25,981 --> 01:08:29,443 - Odcházím, protože ti už nemám co dát. 353 01:08:45,000 --> 01:08:48,587 - Odcházím, protože jsem poznal jiné ženy. 354 01:08:53,008 --> 01:08:57,262 - Život je zajímavý jen tehdy, když je divoký. 355 01:09:00,015 --> 01:09:03,268 - Nepokračuj. Jdi už! 356 01:09:04,019 --> 01:09:06,855 Madelaine de Sainte Colombe velmi zeslábla a zůstala ležet v posteli. 357 01:09:06,980 --> 01:09:10,275 Byla těhotná. 358 01:09:14,988 --> 01:09:18,575 Porodila mrtvého chlapce. 359 01:09:37,010 --> 01:09:41,223 - Jak tady můžeš být když jsi mrtvá? 360 01:09:42,015 --> 01:09:44,852 - Kde je tvůj člun a mé slzy? 361 01:09:45,018 --> 01:09:46,854 - Nesním? 362 01:09:47,020 --> 01:09:49,606 - Načisto jsem zešílel? 363 01:09:49,982 --> 01:09:52,860 - Neznepokojuj se, lásko moje. 364 01:09:52,985 --> 01:09:55,821 - Náš člun odpočívá na dně rybníka. 365 01:09:55,988 --> 01:10:00,659 - Tamten svět je jako dobře zatěsněný člun. 366 01:10:06,999 --> 01:10:10,836 - Trpím, protože se tě nemůžu dotknout. 367 01:10:11,003 --> 01:10:14,423 - Dotkl by ses jen vzduchu. 368 01:10:21,013 --> 01:10:25,142 - Možná, že to není jen vzduch. 369 01:10:27,019 --> 01:10:29,855 - Vzduch může někdy přinést i hudbu. 370 01:10:29,980 --> 01:10:33,275 - A světlo přelud. 371 01:10:45,996 --> 01:10:49,708 Madelaine těžce onemocněla. 372 01:10:52,002 --> 01:10:56,507 Toinette mi tajně donesla zprávy o Madelaine. 373 01:11:17,986 --> 01:11:23,534 - Řekl, že jeho otec je udělal přesně jak jsi chtěla. 374 01:11:49,017 --> 01:11:50,853 - Přestal jsem tam chodit. 375 01:11:51,019 --> 01:11:56,066 Brzy jsem úplně ztratil kontakt s rodinou de Sainte Colombe. 376 01:11:56,984 --> 01:12:00,821 Toinette se provdala za syna pana Pardoux, mým houslařem. 377 01:12:00,988 --> 01:12:04,700 Měli spolu pět dětí. 378 01:12:08,996 --> 01:12:14,126 Po smrti Caigneta jsem byl jmenován královským kapelníkem. 379 01:12:17,004 --> 01:12:21,049 Oženil jsem se s Catherine d'Amicour. 380 01:12:24,011 --> 01:12:33,395 Když mi pan de Lully svěřil své orchestry, vrátil jsem se k "Fantastce", kterou jsem složil pro Madelaine de Sainte Colombe. 381 01:13:23,987 --> 01:13:26,824 Pan de Sainte Colombe vycházel pouze kvůli své nemocné dceři. 382 01:13:26,990 --> 01:13:30,911 Nevěděl, co jí má říct. 383 01:13:33,997 --> 01:13:36,583 - Otče... 384 01:13:42,005 --> 01:13:45,300 - Mohl byste pro mě něco udělat? 385 01:13:50,013 --> 01:13:54,893 - Zahrajte "Fantastku", kterou pro mě složil Marin. 386 01:14:03,986 --> 01:14:08,782 Požádal Toinette aby mě vyhledala ve Versailles. 387 01:14:09,992 --> 01:14:15,247 Měl jsem se zastavit u postele jeho umírající dcery. 388 01:15:11,011 --> 01:15:13,222 Ne! 389 01:16:34,011 --> 01:16:37,514 - Otec nepřijde. 390 01:16:38,015 --> 01:16:41,435 - Madelaine nepoznáte. Nedokáže chodit. 391 01:16:45,981 --> 01:16:49,318 - Otec ji krmí lžící. 392 01:16:50,986 --> 01:16:57,159 - Nevím proč, ale pořád chce jíst broskvový džem. 393 01:17:09,004 --> 01:17:12,382 - Máš velkolepé stuhy. 394 01:17:13,008 --> 01:17:15,427 - Přibral si. 395 01:17:39,993 --> 01:17:44,164 - Jsem ti vděčná, že jsi přišel až z Versaille. 396 01:17:44,998 --> 01:17:50,629 - Chtěla bych si poslechnout tvou skladbu, kterou jsi složil pro mě, ...později dokonce vydal. 397 01:17:52,005 --> 01:17:55,384 - Myslíš "Fantastku"? - Ano. 398 01:17:57,010 --> 01:17:58,846 - Víš proč? 399 01:17:59,012 --> 01:17:59,847 - Ano. 400 01:18:00,013 --> 01:18:03,809 - Máme violu? - Violu máme vždy! 401 01:18:16,989 --> 01:18:22,077 - Máš vpadlé tváře i oči, vyhublé ruce. 402 01:18:22,995 --> 01:18:25,831 - Jak jsi pozorný! 403 01:18:25,998 --> 01:18:29,835 - Máš níže položený hlas než dříve. - Ty zase výše. 404 01:18:30,002 --> 01:18:33,672 - Jak ti mám věřit že tě nic nebolí 405 01:18:36,008 --> 01:18:39,178 když jsi tak zhubla? 406 01:18:46,018 --> 01:18:47,019 - Nepamatuji se... 407 01:18:50,606 --> 01:18:54,860 - Nepamatuji se že by mě v poslední době něco bolelo. 408 01:19:15,005 --> 01:19:19,051 - Ještě za mnou truchlíš? - Ano Marin. 409 01:19:20,010 --> 01:19:23,430 - Stále mě nenávidíš? 410 01:19:24,014 --> 01:19:27,059 - Nejen tebe. 411 01:19:29,019 --> 01:19:32,314 - Ani sebe nesnesu. 412 01:19:33,982 --> 01:19:39,655 - Nejprve se zhubla vzpomínáním na tebe a později ze smutku. 413 01:19:42,991 --> 01:19:46,787 - Zůstala ze mě jen kost a kůže. 414 01:19:46,995 --> 01:19:50,666 - Nikdy jsi nebyla příliš tlustá. 415 01:19:50,999 --> 01:19:55,462 - Pamatuji si, že vždy se mohl obejmout tvé údy. 416 01:19:59,007 --> 01:20:02,427 - Jaká povznášející slova! 417 01:20:03,011 --> 01:20:07,516 - Když pomyslím na to, že jsem se chtěla stát tvou ženou! 418 01:20:21,989 --> 01:20:26,827 - Tvá láska nebyla větší než obruba na mé košili! 419 01:20:26,994 --> 01:20:29,538 - Klameš! 420 01:20:31,999 --> 01:20:35,460 - Chci, abys hrál. Tak hraj! 421 01:22:00,003 --> 01:22:02,464 - Pomaleji. 422 01:23:45,984 --> 01:23:49,404 - Nechtěl být obuvníkem. 423 01:24:25,983 --> 01:24:29,528 - Nechtěl být obuvníkem. 424 01:25:48,982 --> 01:25:53,779 Všechna rána na světě se nenávratně pomíjí. 425 01:26:38,991 --> 01:26:43,829 Pololetí nepromluvil ani slovo. Také se nedotkl violy. 426 01:26:43,996 --> 01:26:48,792 Bylo to poprvé, co se ho zmocnila tato nechuť. 427 01:27:48,018 --> 01:27:51,855 Po smrti Madelaine jsem se budil každou noc plný strachu. 428 01:27:51,980 --> 01:27:55,859 Neustále jsem přemýšlel o skladbách, které mi Madlaine v soukromí vyprávěla. 429 01:27:55,984 --> 01:28:00,781 "Peklo", "Loď Charon", "Náhrobek nářků","Slzy" 430 01:28:02,991 --> 01:28:08,330 Po smrti mistra se přece jeho díla nemohou s ním ztratit. 431 01:28:31,019 --> 01:28:35,566 Neuměl jsem si představit, že bych je nikdy neslyšel. 432 01:29:12,019 --> 01:29:18,525 Po jeho skladbách jsem prahl. Za sněhu a deště jsem vyrazil z Versailles do Bieve. 433 01:29:37,002 --> 01:29:42,216 Šel jsem cestičkou, kterou mi kdysi ukázala Madelaine. 434 01:29:55,020 --> 01:30:00,651 Tři roky jsem se ptal sám sebe: "Zahraje je v dnešní noc?" 435 01:30:03,987 --> 01:30:06,824 Nezahrál. 436 01:30:06,990 --> 01:30:10,619 Dlouho mlčel nebo si něco říkal pro sebe. 437 01:30:11,995 --> 01:30:16,416 Slyšel jsem jak, utíral prach buď z violy nebo ze stolu. 438 01:30:19,002 --> 01:30:22,965 Kde je tvůj člun? Kde jsou mé slzy? 439 01:30:48,991 --> 01:30:53,370 V noci 23 ledna roku 1689 byla zima. 440 01:30:54,997 --> 01:30:59,835 Země byla zasněžená, oči mi slzili od větru. Obloha byla jasná. 441 01:31:00,002 --> 01:31:03,380 Do konce svého života na to nezapomenu. 442 01:31:05,007 --> 01:31:11,305 Řekl jsem si: Noc je jasná, vzduch svěží, obloha chladná a nekonečná, měsíc v úplňku. 443 01:31:12,014 --> 01:31:13,849 Země zněla pod kopyty. 444 01:31:14,016 --> 01:31:16,852 Snad je této noci zahraje. 445 01:31:17,019 --> 01:31:21,565 Promrzl jsem. Úd se mi úplně scvrkl. 446 01:31:37,998 --> 01:31:42,419 Nabídnu ti broskvový džem... 447 01:32:00,979 --> 01:32:06,485 Chci odejít starých stínů, které jsou věčné. 448 01:32:09,988 --> 01:32:14,493 Kdyby se našel ještě někdo kdo by uměl ocenit hudbu... 449 01:32:14,993 --> 01:32:18,956 Promluvili bychom si a já bych už mohl umřít. 450 01:32:45,983 --> 01:32:49,736 Kdo tam tak tiše vzdychá uprostřed noci? 451 01:32:52,990 --> 01:32:57,744 Člověk, který opustil palác a hledá hudbu. 452 01:33:14,011 --> 01:33:17,389 Co hledáte v hudbě, pane? 453 01:33:20,017 --> 01:33:23,312 Hledám nářek a slzy. 454 01:34:03,018 --> 01:34:05,979 - Posaďte se. 455 01:34:15,989 --> 01:34:19,785 - Pane, můžu vás poprosit o poslední lekci? 456 01:34:21,995 --> 01:34:25,582 - Zda zvládnu vůbec první. 457 01:34:41,014 --> 01:34:43,642 - Chci vám něco říct. 458 01:34:50,983 --> 01:34:56,488 - Hudba říká řečí, kterou slova neumí vyjádřit. 459 01:34:57,990 --> 01:35:01,952 - Proto není čistě lidská. 460 01:35:05,998 --> 01:35:10,669 Už jste přišli na to, že ne určena pro krále? 461 01:35:13,005 --> 01:35:14,840 - Zjistil jsem, že je pro Boha. 462 01:35:15,007 --> 01:35:19,052 - Pak se mýlíte. Bůh mluví. 463 01:35:22,014 --> 01:35:22,848 Je tedy pro uši? 464 01:35:23,015 --> 01:35:26,852 To, co se nedá říct, není pro uši, pane. 465 01:35:28,020 --> 01:35:31,732 Pro peníze? Slávu? Tiše? 466 01:35:32,983 --> 01:35:36,945 - Tiše je opakem řeči. 467 01:35:38,989 --> 01:35:40,824 Soupeřící hudebníky? 468 01:35:40,991 --> 01:35:43,243 - Ne. 469 01:35:43,994 --> 01:35:45,829 Lásku? 470 01:35:45,996 --> 01:35:48,248 - Ne. 471 01:35:48,999 --> 01:35:52,586 - Žal za ztracenou láskou? - Ne. 472 01:35:55,005 --> 01:35:58,217 - Opuštěnost? - Ne, ne. 473 01:36:11,980 --> 01:36:13,857 Je oplátkou co podává neviditelná? 474 01:36:13,982 --> 01:36:18,779 - Také ne. Co je oplátka? Dá se chytit, má chuť, dá se jíst. To nic není. 475 01:36:24,993 --> 01:36:28,413 - Tak tedy nevím, pane. 476 01:36:33,001 --> 01:36:35,504 - Opravdu nevím. 477 01:36:39,007 --> 01:36:42,803 - Posledním hltem vody pro umírající. 478 01:36:46,014 --> 01:36:49,393 - Vždyť vy celý hoříte. 479 01:36:51,019 --> 01:36:55,482 - Kapkou pro ty, co neumí mluvit. Potěšením pro děti. 480 01:37:05,993 --> 01:37:10,497 - Aby zmírnila úder obuvnického kladiva. 481 01:37:17,004 --> 01:37:22,342 - Stav před naším narozením, když jsme nedýchali... 482 01:37:25,012 --> 01:37:28,140 ....byly bez světla. 483 01:37:38,984 --> 01:37:42,821 - Před chvílí jste slyšeli můj nářek. 484 01:37:42,988 --> 01:37:46,825 - Brzy zemřu a se mnou i mé umění. 485 01:37:46,992 --> 01:37:50,829 - Pouze slepice a kachny budou za mnou truchlit. 486 01:37:50,996 --> 01:37:55,501 - Svěřím vám hudbu, kterou můžete vzbudit mrtvé. 487 01:38:02,007 --> 01:38:05,052 - Musíme se napít. 488 01:38:07,012 --> 01:38:11,517 - Pohledám violu mé nebohé dcery Madelaine. 489 01:38:16,980 --> 01:38:22,820 - Zahraju vám "Náhrobek nářků". Nikdy jsem neměl žáka, který by ho slyšel. 490 01:38:22,986 --> 01:38:26,532 - Budete mě doprovázet. 491 01:40:42,000 --> 01:40:44,419 - Prosím, pane. 492 01:42:21,016 --> 01:42:25,687 - A tak jsme zahráli "Slzy" z "Náhrobku nářků". 493 01:45:19,987 --> 01:45:24,783 - Jsem hrdý na to, že jsem mohl být vaším učitelem. 494 01:45:28,996 --> 01:45:34,334 - Prosím zahrajte tu skladbu, kterou moje dcera tak moc milovala. 495 01:45:34,335 --> 01:45:35,335 Překlad: palogm@post.sk !!!Všem milovníkům skvostné hudby!!!